KadetJaina
Vážně: Holy crap!
Ano, měla jsem pravdu v tom, že jsem se na film neměla dívat. Určitě jsem se na něj neměla dívat. Možná, kdybych neznala anime verzi, tak bych to i vydejchala, ale…
Takže, kde začít? Nevím, jak moc můžu kladně hodnotit, když jsem viděla jen online verzi natočenou nelegálně z kina (bwahaha, I´m evil), ale můžu. Appa, i když nebyl mockrát vidět, vypadal krásně ^V^. Earth bendig vládců země mě taky pobavil, vážně jim to dohromady šlo jako v seriálu (aneb jak kdysi vznikl Street dance). A Aang vypadal docela důvěryhodně… kdyby nebylo charakteru…
A dostáváme se ke kameni úrazu. Charaktery, charaktery, charaktery! Aang je mladý, vytlemený mnich, který má sice trauma z dětsví, když na něj byli mniši óó tak zlí, že ho nutili trénovat na Avatara, ale nedává to najevo každým pohledem alá týrané dítě. Bože, filmový Aang vypadá jako dítě z týrané rodiny, které se zapomnělo usmívat a navíc je pořád v depresi, protože neovládá svůj vnitřní strach (vidí někdo spojitost se Star Wars?).
Sokka, o tom nemluvě, ten byl ve filmu důležitej asi tolik, co zrnko písku na pláži. Navíc to byl těžký drsňák, co všechno zvládne a ne ňouma, který chce jen jíst, spát a neustále se hádá se svou sestrou. Díky, nechci to vidět znovu!
Katara nám hezky odvykládala příběh, ale vynechala spoustu důležitých věcí, ale co se dá dělat. 20 dílů z Book one: Water prostě do 90 minut nenacpete. Ale když už to chcete sesmolit tak, aby se vešlo, musíte to udělat alespoň rozumně.
O zbytku se radši ani nezmiňuju, musela bych se vzteknout. Film postrádal i špetku odlehčené atmosféry a celej mě chtěl uvalit leda tak akorát do deprese, což se mu málem povedlo, dokud jsem neviděla odvykládání Zukova příběhu, který mě vytočil. A zrovna ta část mě v anime přišla nejsmutnější. Rawrr…
Dobře, dost nadávání na charaktery. Co se musí dát za plus jsou triky v soubojích a vytváření elementálních útoků. Jak jsem zmiňovala výše, hrozně se mi líbili Earth bendeři jak nakopávali kusy skal. A taky se mi líbil úvod, který byl stejný jako v anime, ale hraný a vymáklý ^^. Ale je mi líto, že legendární „Jip jip“ zaznělo jenom jednou a to tak, že nezasvěcení ztěžka pochopí, proč vlastně zaznělo.
Takže sledovat? Nesledovat? Umm, těžká to otázka pro někoho tak naštvanýho, jako jsem já. Zuko mě zklamal, Aang mě zklamal… Příběh by se dal ještě vydejchat, kdyby nechybělo pár podstatných informací… Ale budiž. Někomu se film může líbit, těm, co hledají ve filmu nějakou hloubku, která ale nemá rozměry Mariánského příkopa. Takže, těm doporučuji. Možná se i pobavíte.
Ano, měla jsem pravdu v tom, že jsem se na film neměla dívat. Určitě jsem se na něj neměla dívat. Možná, kdybych neznala anime verzi, tak bych to i vydejchala, ale…
Takže, kde začít? Nevím, jak moc můžu kladně hodnotit, když jsem viděla jen online verzi natočenou nelegálně z kina (bwahaha, I´m evil), ale můžu. Appa, i když nebyl mockrát vidět, vypadal krásně ^V^. Earth bendig vládců země mě taky pobavil, vážně jim to dohromady šlo jako v seriálu (aneb jak kdysi vznikl Street dance). A Aang vypadal docela důvěryhodně… kdyby nebylo charakteru…
A dostáváme se ke kameni úrazu. Charaktery, charaktery, charaktery! Aang je mladý, vytlemený mnich, který má sice trauma z dětsví, když na něj byli mniši óó tak zlí, že ho nutili trénovat na Avatara, ale nedává to najevo každým pohledem alá týrané dítě. Bože, filmový Aang vypadá jako dítě z týrané rodiny, které se zapomnělo usmívat a navíc je pořád v depresi, protože neovládá svůj vnitřní strach (vidí někdo spojitost se Star Wars?).
Sokka, o tom nemluvě, ten byl ve filmu důležitej asi tolik, co zrnko písku na pláži. Navíc to byl těžký drsňák, co všechno zvládne a ne ňouma, který chce jen jíst, spát a neustále se hádá se svou sestrou. Díky, nechci to vidět znovu!
Katara nám hezky odvykládala příběh, ale vynechala spoustu důležitých věcí, ale co se dá dělat. 20 dílů z Book one: Water prostě do 90 minut nenacpete. Ale když už to chcete sesmolit tak, aby se vešlo, musíte to udělat alespoň rozumně.
O zbytku se radši ani nezmiňuju, musela bych se vzteknout. Film postrádal i špetku odlehčené atmosféry a celej mě chtěl uvalit leda tak akorát do deprese, což se mu málem povedlo, dokud jsem neviděla odvykládání Zukova příběhu, který mě vytočil. A zrovna ta část mě v anime přišla nejsmutnější. Rawrr…
Dobře, dost nadávání na charaktery. Co se musí dát za plus jsou triky v soubojích a vytváření elementálních útoků. Jak jsem zmiňovala výše, hrozně se mi líbili Earth bendeři jak nakopávali kusy skal. A taky se mi líbil úvod, který byl stejný jako v anime, ale hraný a vymáklý ^^. Ale je mi líto, že legendární „Jip jip“ zaznělo jenom jednou a to tak, že nezasvěcení ztěžka pochopí, proč vlastně zaznělo.
Takže sledovat? Nesledovat? Umm, těžká to otázka pro někoho tak naštvanýho, jako jsem já. Zuko mě zklamal, Aang mě zklamal… Příběh by se dal ještě vydejchat, kdyby nechybělo pár podstatných informací… Ale budiž. Někomu se film může líbit, těm, co hledají ve filmu nějakou hloubku, která ale nemá rozměry Mariánského příkopa. Takže, těm doporučuji. Možná se i pobavíte.
Stránky autora textu:
